Milé dámy, milí panové, slavnostně přísahám, že budu s nesmírnou úctou dbát o blaho všech poštolek...

aneb jedna pro zasmání

3. března 2009 v 17:11 | Garnity |  literatura
Óda na ventilátor

Tři vrtule a síťovaná klec
vzhledu to chabého, něco na něm přec.
Tři šedé vrtule, kmen má bílý,
o stupeň výš, vánek sílí.

Na bílém stojanu, bílý kmen stojí,
šedou klec objímá,srdce se bojí.
Pomalu jistě o stupeň výš,
vichru klaní se strom, slyš.
Bílá šňůra, písmeno za písmenem letí,
rychle, už je poslední, zbyde jen smetí.

V obchodě už zavřeli, za výlohou stojím,
do rána tu zůstanu, já o něj se bojím.
Když tu náhle končí sen,
v němž o větráku zdálo se mi jen,
vzduch vzduchu, vítr sílí,
větrák není, srdce kvílí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.