Milé dámy, milí panové, slavnostně přísahám, že budu s nesmírnou úctou dbát o blaho všech poštolek...

LITERATURA STŘEDOVĚKU

25. března 2009 v 20:37 | Garnity |  literatura

Charakteristika doby (konec5. - 14. století)
- rozpad římského impéria koncem 5. století, existuje Východořímská říše (Byzanc) , v obou částech rozpadlé velmoci se začala formovat feudální společnost
- myšlení středověku, jeho kulturu i veškeré další projevy od počátku ovlivnila ideologie křesťanství, které přestalo být světovým názorem pouze nižších vrstev, ale svými představami o posmrtném životě (odměna za pozemské strádání přijde až po smrti), názorem na neměnnost všech principů (bohem daná společenská hierarchie, učení o trojím lidu: stav kněžský, panský a poddaní) a morálními zásadami (boj dobra a zla, poslední soud) začalo vyhovovat mocným a bohatým (udržovalo lid ve strachu a poslušnosti).

Charakter středověkého písemnictví


1) Raný středověk: jedinými šiřiteli kultury a vzdělanosti kláštery a kapituly
- opisování a výroba knih, studium
- měly rozhodující podíl na vytvoření nového písemnictví
- studijním materiálem vybavené knihovny a skriptoria (i zakázané knihy -libri prohibiti)
- románský sloh, rozmach hlavně v 10. století
Na panovnických dvorech se vhodné prostředí pro vzdělání a kulturu objevilo až mnohem
později. Ve městech a na univerzitách se literární tvorbě začalo dařit až s rozvojem
všeobecné vzdělanosti,
- gotika, od konce 12. století, duchovní a intelektuální obnova
- 13. a 14. století: období laicizace a demokratizace literatury

2) Křesťanské středověké umění:
- z obavy před nebezpečným vlivem pohanských kultů byl lidu vnucován názor, že hodnotný je pouze posmrtný život v království božím a lpění na nicotných světských požitcích je hřích (asketický přístup k životu)
- neslo v sobě pocity zmaru (hlavně slovesné umění)
- hrdinou mučedník, světec, poustevník, později rytíř, poslušný, oddaný a věrný bohu a svému pánu
- z antiky vybralo duchovenstvo pouze to, co považovalo za vhodné pro upevňování křesťanství (přesto silný vliv ústní tradice převážně pohanského původu i antiky, která však splývala, nerozlišovaly se její jednotlivé epochy, umělecké či filosofické směry)
- mnohdy lze těžko určit stáří díla, protože v raném středověku byla znalost písma výjimkou, texty kolovaly v ústním podání a zapsán byly mnohem později a v upravené a pozměněné podobě
- většina děl je anonymních
- autoři si navzájem přebírali náměty, umělecké látky (např alexandreidy atd.), často se citovaly celé pasáže z díla uznávaného autora (žádné spory o autorská práva)
- literární tvorba:
a) nejprve pouze duchovní
BIBLE jako zdroj námětů literární tvorby
- duchovní lyrika (písně, modlitby)
- duchovní epika (homilie, legendy, apokryfy)
b) pronikání světských prvků do literatury (náboženská, ale objevují se i světské
postavy, např. rytíř, panovník atd.)
- hrdinské eposy, dobrodružná historická vyprávšní
- trubadúrská dvorská poezie
- tzv učené básnictví: alegorie, sváry
c) od 10. století středověké náboženské divadlo
d) odborná
- kroniky, náboženské či filosofické traktáty, rané zákoníky, bestiáře, herbáře atd,
Literárním jazykem západního křesťanství byla latina, ale ne klasická, nýbrž lidová (vulgární). Teprve od 8. století se ojediněle objevují národní jazyky.

Východní křesťanství: řečtina, navazovali na pozdní antiku, čerpali i z orientálních literatur
= zprostředkovali tak západnímu světu kulturní kontakt s Orientem
hlaholice: písmo vzniklé ze starší verze malé řecké abecedy, určeno pro spisovnou staroslověnštinu, vytvořeno konstantinem a Metodějem

Nejvýznamnější památky světového písemnictví

a) duchovní lyrika:
- učenec Abélard složil pro klášter abatyše Heloise soubor latinských hymnů a planktů (pohřební pláč)
- poezii psal i František z Assissi
b) duchovní epika
- homilie: výklady biblických textů a modliteb nebo kázání
- legendy: Jacobus de Voragine: Legenda aurea = nejstarší dochovaná sbírka legend
- apokryfy Nykodémovo evangelium: poslední okamžiky Kristova života, sv. grál, základ pro pozdější příběhy
c) světská rytířská epika: eposy, rytířské romány
Píseň o Beowulfovi (Anglie 8. stol.) Alexandreidy (Fr, N)
Píseň o Rolandovi (Francie konec 11. stol.) román Tristan a Isolda (Fr)
Píseň o Cidovi (Španělsko 12.stol.) cyklus příběhů o králi Artušovi
Píseň o Nibelunzích (Německo 13. stol.)
Kalevala (Finsko, písemně zachyceno až v 19.stol.)
Slovo o pluku Igorově (Rusko 12. stol.) jediná kopie pochází z 18. stol., opis z 16.
stol. měl shořet v r. 1812 při požáru Moskvy, dodnes pochybnosti o pravosti
d) Dvorská lyrika: trubadúři (Francie, Itálie) a minnesangři (Německo, Čechy)
- zrodila se v Okcitánii (jižní Francie), konec 11. až polovina 13. stol.
- vzdělaní amatéři z řad vysoké šlechty, ale i ti méně urození, kteří se nechali vydržovat na panovnických dvorech
- osobitá originální poezie, hlavně milostná tematika, (opěvována láska k urozené a vdané ženě)
- pastorela: milostný dialog záletného rytíře a prosté pastýřky uprostřed přírody
- epistola: milostný list
- alba: svítáníčka, milenci se loučí za úsvitu po společné noci
- canzona: milostná píseň
- tenzona: milostný spor s posláním
- vévoda Vilém Akvitánský, hrabě z Poitiers
hrabě Bertrans de Born
Walter von der Vogelwaide Přemyslovec Václav II.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.